Přinášíme ti medailonky pracovníků Semiramis s příběhy, které ti pomůžou pochopit co a proč dělají.
DÍL PÁTÝ - ANETA
- Věk: 23
- Jak dlouho pracuješ v terénu? Od července 2020.
- Kde jsi pracoval předtím? Dělala jsem brigády v supermarketech, v bistru a na sběru ovoce.
- Oblíbené jídlo: Vegetariánské lasagne, babiččina nesvíčková a ovocný knedlíky.
- Koníčky: Miluju hudbu, ráda zpívám a k tomu si hraju na ukulele. Mám dva hafany a procházky do přírody jsou ten nejlepší relax. Ráda čtu knížky, nejradši mám autobiografie nebo rozvojové/psychologické knihy. Taky ráda cestuju, nejlíp s krosnama pod širákem a jednou za čas si zajedu na pořádný techno.
- Film/seriál: Oslovují mě filmy a seriály, které sledují silné životní příběhy, obecně filmy, které člověka vtáhnou, ukáží nový pohled, a potom nad nimi ještě dlouho přemýšlí. Je to např. Počátek, Strach a hnus v Las Vegas, Requiem za sen, Melancholie, Nedotknutelní, Harry Potter a také filmy z 2. světové války. Miluju dokumenty, a např. časosběrné dokumenty Heleny Třeštíkové jsou skvělé! Ze seriálů je to Euforie, Mr. Robot, Teorie Velkého třesku, Přátelé, Vyprávěj.
Proč děláš tuhle práci?
Protože někteří lidé se zkrátka naučili léčit své šrámy na duši a řešit problémy pomocí drogy, jsou to však normální lidé, kteří si zaslouží respekt a pomoc, stejně jako každý jiný člověk.
Závislost mě vždycky zajímala, když jsem byla na gymplu, poznala jsem hodně lidí, kteří měli problém s drogami, a když jsem se dozvěděla, že existuje obor Adiktologie, měla jsem hned jasno, kam chci zamířit po maturitě. Mé nadšení při studiu neopadlo, ba naopak a rozhodla jsem se, že po škole chci jít pracovat do terénu. V budoucnu bych se ráda stala terapeutkou, ale než budu závislost léčit, chci lépe poznat, jaký je život lidí aktivně užívající drogy.
Práce v terénu je velice pestrá, člověk pozná mnoho míst a lidí, prožívá s nimi jejich příběhy, a když se klientovi podaří udělat i jen malý krůček kupředu, udělá mi to radost a vidím, že naše práce má smysl.
Co tě na téhle práci překvapilo?
Nejvíc asi to, že drogy užívají i lidé, kteří mají třeba rodinu a pracují a člověk by to na nich vůbec nepoznal. A také to, jak hezký a důvěrný vztah můžou mít klienti s pracovníky.
Co tě v terénu baví a co rozčiluje?
Baví mě, že člověk nikdy neví, co ho čeká. A nejvíc mě rozčílilo, když jsem si zapomněla do terénu batoh.
Jaký zážitek z terénu se ti vryl skutečně do paměti?
Měla jsem hroznou radost, když jsme dostali koloběžky a mohli na nich brázdit terén. Jednou jsme takhle dojezdili, já jsem ukládala koloběžku na zadní sedadla auta, když v tom jsem zjistila, že jsem při brázdění zřejmě trefila něčí výkaly, a ty výkaly se aktuálně nachází na sedadle auta. Potom jsem si náramně užila vyvoněnou cestu z terénu.
Přečti si další příběhy z terénu:
