Moje cesta Islandem

Na začátek malá zajímavost. Paradoxní je, že Island je v angličně nazvaný Ledová země - Iceland a přitom by jí mnohem lépe odpovídal název Greenland (Grónsko) neboli Zelená země. Právě na Islandu totiž té zeleně najdeme o mnoho více, Grónsko je v podstatě ledovec. Proč tomu tak je? Když chtěl Viking Erik Rudý osídlit Grónsko lidmi, nemohl ho nazvat ledovcem. Ale Greenland to už je jiná, na to už se lidé lákají lépe. Ale dost s historií, pojďme k zážitkům z cesty.

První den nezačal podle mého očekávání.

Na letišti nás zdrželi více, než jsme chtěli, a proto jsme vyrazili výrazně později než bylo plánováno původně. Náš první cestovatelský cíl byla sopka Fagradalsfjall, která byla na začátku září hodně aktivní a chrlila lávu. Dorazili jsme pozdě večer, ale právě díky lávě bylo prostředí hodně osvětlené. 

Bohužel se mi stala malá patálie. Když jsem byl poměrně blízko sopky a našel jsem si fajn spot, ze kterého jsem chtěl vulkán cvaknout, silný vítr mi shodil stativ a ten spadl i s fotoaparátem objektivem přímo na zem. Stativ byl zničený a objektiv sice funkční ale poškozený. Kdyby nebylo kamarádky, která mi svůj stativ zapůjčila, tak bych hezké fotografie těžko přivezl.

Čekání na polární záři

Další den jsme se přemisťovali z jihozápadu na sever mohutným, třítunovým Pathfinderem a kochali se krásou této země. Tuto variantu jsme zvolili kvůli nepříznivému počasí na jihu. Na severu bylo krásně jasno a pro nás tak svitla naděje spatřit po setmění polární záři. Proto jsme se zastavili u krásného vodopádu Godafoss a s islandským pivem s příhodným názvem Viking v ruce jsme čekali trpělivě na tenhle zázrak přírody. 

Po pár hodinách vystupuji z auta zkontrolovat situaci. Přede mnou se objevuje jasně zelený svit jen tak si poletující na obloze. Takovou nádheru, nelze popsat, to se musí zažít. Nadšeni z polární záře vybíháme okamžitě fotit. Když máme zásobník plný parádních fotek ukládáme se pomalu ke spánku.

Pět ze sedmi dní jsme spali v autě a já se vyspal přímo královsky. Díky pohodlné karimatce FURY 5 od Husky, která výborně izoluje, jsem se cítil jak v postýlce. A protože je pro mě komfort a spolehlivost na prvním místě, tak jsem pro tuto cestu zvolil i oblečení od této značky, které mě nikdy nezklamalo.

Mlžný a deštivý jih

Brzy ráno jsme vyrazili na východ k vodopádu Aldeyjarfoss, který byl naprosto okouzlující. Ohnivé barvy a červené nebe. Byl to jeden z nejhezčích východů slunce, co jsem kdy zažil. Snídáme a vyrážíme dál směrem k východním fjordům.

Na východě se počasí začalo měnit a zažili jsme hodně mlhy a deště. Ale s tím jsme počítali. Blížili jsme se totiž k jihu, kde bývá počasí přesně takové. Jeden den jsme téměř nefotili, protože bylo vidět sotva na pár metrů.

Když se počasí vylepšilo, čemuž hodně pomohl vítr, tak jsme koněčně měli příležitost zase fotit a točit.

Můj den blbec

Další den jsme vyrazili k ledovci. Vytahuji dron, vzlétnu a těší mne náhled videa v telefonu. Uběhlo pár sekund a ztrácím signál. Náhled je hned naprosto černý. Tak zoufale běhám a snažím se zachytit signál, marně.

Aby toho nebylo málo, začalo náhle prudce foukat a pršet. Můj dron byl v nedohlednu kdesi nad ledovcem. Bohužel ani po ztrátě signálu se nevrátil na home point. Byl to smutný den, kdy jsem ztratil veškeré pořízené záběry. S tím bohužel nic nenadělám a smiřuji se s tím, že mi záběry bude muset poskytnout kamarád.

Cesta do vnitrozemí

Den byl ale ještě před námi a čekala nás cesta do vnitrozemí. Kvůli dešti bylo najednou všude hodně vody a my museli být opatrní, jelikož nás čekaly rozvodněné brody. Naštěstí jsme měli silný vůz s náhonem 4x4, takže to pro nás nebyl problém. 

Po úspěšném návratu z vnitrozemí jsme spokojeně projeli zbytek jihu a s klidem v duši jsme si mohli říct, že jsme vše stihli podle plánu a cesta Islandem se hezky vydařila. Samozřejmě vždycky se najde nějaká ta potíž nebo omezení, ale s tím už každý cestovatel tak nějak počítá. 

Testování karimatky Fury 5

Během této cesty a předtím už několikrát jsem měl možnost otestovat nafukovací karimatku Fury 5. Důvod, proč jsem si vybral zrovna tento model byla malá hmotnost a skladnost. Fury 5 váží pouhých 410 gramů a přitom disponuje komfortní délkou 187 cm a šířkou 55 cm. Malý přepravní objem zaručuje, že se mi vejde i do menšího batohu. A je vážně tak lehká, že často ani nevím, že ji mám s sebou :).

Karimatka se nafoukne během pár sekund. Jde to jako po másle, což mě mile překvapilo. Díky ventilu, který drží vzduch to ale funguje svižně i naopak - vyfouknutá je za okamžik. Co se týče izolace, tak si ji nemůžu vynachválit. Testoval jsem ji v teplotách kolem bodu mrazu a ve vysokohorských podmínkách a tepelný komfort je vysoký. 

Výhody:

• skladnost
• rychlost nafukování, vyfukování
• výborná izolace
• pohodlná

Napsal Patrik

IG - https://www.instagram.com/lilbeanyx/