Hora je známá svojí nesmlouvavostí, vrtochy počasí dělají nároky na skutečně kvalitní vybavení a ani to vám nemusí nic zaručit. Pro naši expedici jsme požádali o spolupráci firmu Husky, ať nám pomůže s výběrem stanů ze své kolekce. Volba byla jasná, v nabídce jsou prakticky jen dva typy, u kterých byl určitý předpoklad, že to celé s námi obstojně zvládnou. Jedním z nich byla velká klasika- Extreme Flame 2 a druhým Extreme Fighter 3-4, oba určené do krajně náročných podmínek, takové jsme na naší "dovolené" očekávali. A dočkali se.
Při výběru stanů na Nanga Parbat řešíte několik kritérií. Stan musí být přiměřeně lehký, musí odolávat silnému větru a silnému sněžení a nemá přehnané nároky na velikost zastavěné plochy. Jelikož řešíte i finance a riziko, že se vám ve finále nepodaří stan stáhnout z hory, a to je velice pravděpodobné, nechcete si kupovat stan za desítky tisíc, tak jak nabízí řada konkurenčních firem.
Oba vybrané stany disponují sněhovými límci, nezbytný doplněk, pokud očekáváte dlouhotrvající vítr či sněžení. Vícero křížení nosných tyčí zase zaručuje odolnost vůči silnému větru. Obojí jsme na kopci poznávali denně a snad, když lehce předběhnu, sice jsme trnuli, co hora s našimi příbytky dokáže, ale stany nás jedinkrát nezradily. Pokud by tomu tak bylo, tak nechci ani domýšlet následky. To, že jsme svoji neopatrností produpali sněhové límce mačkami a propálili vchodovou plachtu při vaření není zřejmě záležitostí nekvality stanu. Těžko můžeme požadovat lehký skladný stan z plechu a nehořlavého nátěru :-). I tyto oděrky se po zalepení stříbrnou páskou staly do konce expedice vyřešenými. Stany se dobře a rychle balí. Při balení stan (při přesunech mezi tábory) často musíte vykopávat z ledu a samozřejmě občas nějaké poutko zničíte, ale nic nosného neporušíte, pokud nejste úplně mimo. Pokud si nechcete přidělávat problémy, postavte si stany zkusmo již doma. Oba vyžadují přichycení vnitřního tropika na vnější plachtu, což je pro manipulaci na kopci dost krkolomná záležitost. Dá se tedy vše dohromady zapoutkovat již pod kopcem a pak jen balit a přenášet v celku. Stan Extreme Fighter disponuje dvěma předsíňkami. Vynikající věc, pokud jste ve stanu ve třech či více lidech a třeba bivakujete i vícero dní na jednom místě. Zase ale těžko budete stavět takový kolos na nějaké římse. Flame je dvoumístný a opravdu by se tam ke dvěma horolezcům navíc nevlezla ani myš. Lehce klaustrofobický pocit je vyvážen tím, že tuto "nudli" postavíte a ukotvíte skoro kdekoliv.
Každý stan má tendenci akumulovat vlhkost. Ani tyto modely nejsou výjimkou. V životě jsem spal v desítkách různých stanů, v průměrných, v kvalitních i v brutal drahých kvalitních. Ne, tohle není opravdu vyřešené nikde. Tady se prostě musíte smířit s tím, že po noci na sněhu bude vždy co sušit. Pokud vám tohle bude vadit, tak vám nezbude, než stan stavět maximálně v obýváku.
Otázkou zůstává životnost stanu, ale tady asi platí otřepané, bude vám sloužit tak dlouho, jak se vydržíte o stan hezky starat. Na akcích typu Nanga Parbat se díky starosti o vlastní život o stan moc hezky nestaráte. Spíše s ním zacházíte jako s kusem hadru a čekáte na oplátku spásný komfort po celodenní dřině. Přesto s námi všechny stany lezly po kopci a všechny jsou dnes, jako připomínky našeho osmitisícového úspěchu, u nás doma. Až se trochu vyspraví, jistě ještě pár let směle poslouží, než si je stanový bůh povolá do stanového nebe:-).
